Zákulisí 4* hotelu: Proč nejsou pokoje s 13 a kolik se dá najednou udělat snídaní?

Ráno odejdete z neuklizeného pokoje a večer je všechno perfektně srovnané. Kolem vás se možná míhají stovky lidí, ale stejně má každý svoje místo na spaní a dostane svoji snídani. A co určitě nedostane, to je pokoj s číslem 13. Velké hotely jsou svébytný ekosystém a málokdo ví, co se děje v pozadí, aby všechno fungovalo a host o tom neměl ani ponětí. A právě to, že ho nic neruší, je známka toho, že všechno funguje. Pojďte nahlédnout do zákulisí jednoho z nejluxusnějších brněnských hotelů Courtyard by Marriott ve Spielberku.

Je všední den dopoledne a v atriu i v patře nad ním korzují desítky lidí. Dole kolem recepce se objevují hlavně ti, kteří se přišli ubytovat nebo naopak odchází za povinnostmi. Patro nad nimi už je obsazené účastníky kardiologického kongresu. „Je to takový běžný denní mix, hlavně kongresy se po covidu znovu rozjely ve velkém a my jsme přirozeně rádi. Patří sem,“ povídá Petr Janda, zdejší operations manager, a jedním okem kontroluje, zda je všechno v pořádku.

K hotelu patří od jeho počátku. Nebyl jedním z prvních zaměstnanců, ale pomáhal nastavit jeho kulturu, protože pro stejnou značku pracuje už dvacet let. Nejdřív v zahraničí, hodně ve Velké Británii, pak na pražském letišti. Zahraniční zkušenosti se hodí. Vzhledem k blízkosti mezinárodních firem sem jezdí hodně zahraničních hostů a někteří mají právě Marriott jako první volbu. „Jsme globální značka, máme přes osm tisíc hotelů po celém světě a některé firmy mají v pravidlech pro služební cesty, že jejich zaměstnanci se ubytovávají přednostně u nás. Jde také o to, že splňujeme vysoké bezpečnostní standardy, máme například protipožární systém s tryskami v každém pokoji, což splňuje požadavky například pro cesty vládních činitelů nebo vojáků,“ popisuje klientelu Janda.

České specifikum

Hotel působí na trhu sedmým rokem a vyniká severským designem. Nenajdete tu žádné těžké koberce a závěsy, ale naopak dřevěné podlahy, brazilský mramor a jednoduché designové kousky. Právě dřevěné podlahy jsou výhodou v jednom specificky českém tématu: když přijedou hosté se svými mazlíčky, hlavně psy. „Zdaleka ne každý hotel je ubytuje, ale my na to podmínky máme, takže vycházíme vstříc hlavně českým hostům – nezdá se to, ale jsme v tom opravdu specifičtí, se psy se tady cestuje hodně,“ vypíchává zajímavost Janda.

Nastavení a fungování zdejších procesů se nejvíc ukazuje na organizaci úklidu pokojů. Nejnáročnější to mají pokojské v pátek – to odjíždějí třeba i stovky korporátních hostů, kteří tady bývají na kongresech a pracovních cestách, a přijíždí naopak ti, kteří je střídají na víkendové volnočasové pobyty. „Pokojské začínají pracovat v 8 hodin ráno, kdy už je část hostů pryč. Vedoucí směny jim vytiskne takzvané raportky, kde vidí, ve kterém pokoji už můžou s úklidem začít. Až se postarají o toto první kolo, vrátí se pro nový rozpis, protože se mezitím uvolní další. V interním systému pak mají pokoje tři statusy – špinavý, čistý a zkontrolovaný, to znamená, že ho vedoucí směny detailně zkontrolovala před příjezdem dalšího hosta,“ líčí Janda. Brněnský Marriott má 16 pater, 201 pokojů, čtyři studia a jedno střešní apartmá. Ani jeden pokoj v sobě ale nenese číslo 13 a 13. patro byste také hledali marně. „Je to čistě kvůli pověrčivosti, žádný jiný důvod to nemá. Některým lidem je to sice jedno, ale kdyby dostali pokoj číslo 13 ve 13. patře, asi by se také zarazili, tak se tomu stejně jako jiní vyhýbáme,“ pousmívá se manažer.

Rezervace? I podle počasí

Kdo už se hotelu naopak nevyhýbá, to jsou hosté. Stejně jako jinde, ani tady neradi vzpomínají na covidové období, kdy se nikam nesmělo. A i když se restrikce uvolnily, chvíli trvalo, než se všechno vrátilo do dnešního normálu.

 „Bylo zajímavé sledovat, jak se mění zvyky lidí. V době epidemických opatření jsme zaznamenali obrovský nárůst hostů z Polska – jak bylo létání omezené, jezdili na jih k moři přes Česko autem a u nás si dělávali zastávku,“ přidává další zajímavost Janda. Po konci pandemie už je teď ale všechno jako dřív, takže korporátní klientelu a konferenční hosty (hodně ze sousedních zemí nebo ze Spojených států) střídají o víkendu lidé, kteří jezdí soukromě objevovat Česko – touha zjistit, co je hezkého uvnitř vlastní země, v Češích zůstala. „Tyhle rezervace ale hodně ovlivňuje počasí. Když se zlepší předpověď na víkend, napadá do systému spousta nových poptávek ještě v pátek a v sobotu.“

Nápor to znamená nejen pro pokojské, ale i pro zdejší kuchyni. Když se ke stovkám hotelových hostů přidá konference, může se stát, že kuchaři připravují snídaně až pro 400 lidí. A pak to chce každou z několika desítek párů rukou, které v kuchyni jsou. Nejde jen o vaření samotné, ale i o přípravu nádobí nebo prostírání.

Perfektní svíčková. Od Inda

„Ačkoliv covid gastronomií hodně zamával, my máme kuchyni naštěstí stabilní. Naše nová šéfkuchařka z Malajsie má hodně zkušeností ze zahraničí, takže je pro ni normální pracovat v mezinárodním prostředí, a tak má hodně kolegů třeba z Indie. Dává nám to spoustu příležitostí. Cizinci se totiž perfektně naučili uvařit například klasickou českou svíčkovou, ale k tomu k nám přináší spoustu chutí a jídel, které si jinde ve městě nedáte,“ vysvětluje manažer hotelu, jehož restaurace se dělí na dvě části – jedna je takzvaně snídaňová a druhá, s názvem The Yard Lounge & Dining, je otevřená přes obědy a večeře i pro ostatní obyvatele parku nebo návštěvy úplně zvenčí. Nebo ty, kdo se rádi rozmazlují o víkendu – jednou měsíčně tady totiž pořádají velkolepé tematické brunche, kde nabízí mimo skvělého jídla unaveným rodičům i hlídání dětí a živou klavírní hudbu.

 Když dostane Petr Janda otázku, co se v jeho odvětví za léta, kdy v něm působí, nejvíc změnilo, odpovídá, že přístup k eventům. Dřív, hlavně po revoluci, se dělaly velkolepé a na rozpočet nikdo nekoukal. Teď přeje doba umírněnějším akcím za rozumnější cenu a třeba i s ohledem na životní prostředí. „Pamatuju si akce, kam se dovezl obří dort a z něj vyskočila žena. Nebo se v místnosti imitovala pláž, koberec se pokryl igelitem a na něj se navezla spousta písku. To už by dnes lidem asi přišlo jako nepatřičné,“ zamýšlí se Janda. Co by se naopak měnit (ani s ohledem na digitalizaci všeho) nemělo, to je obliba cestování, a tudíž nocování na takových místech. Podle slov zkušeného hotelového manažera lidé pořád před mobilními aplikacemi preferují osobní kontakt a nechají o sebe rádi pečovat.