Sníme o digitální zemi, ale bez vzdělání široké veřejnosti zůstaneme jen u snění, říká nový šéf Czechitas

„IT je budoucnost. I tvoje.“ Tak se představuje světu nezisková organizace Czechitas prostřednictvím svého motta. Za sedm let své existence toho nedokázala málo. Z nenápadného projektu datové analytičky Dity Formánkové (dříve Přikrylové) a grafičky Miroslavy Jarešové, které se v roce 2014 v Brně rozhodly dostat „více holek do IT a více IT do holek“, vyrostla největší IT komunita v Česku. Uznávaná firmami, respektovaná univerzitami, oceňovaná daleko za hranicemi státu, s osmi pobočkami po celé republice a širokým celospolečenským zásahem. Ostatně, matku-zakladatelku loni získal do svých služeb IT gigant Avast, který ji jmenoval ředitelkou pro diverzitu, inkluzi a spolupráci s komunitami. Dita nadále v Czechitas zůstává jako členka správní rady, ale každodenní chod organizace, která v Brně sídlí v office parku Ponávka, řídí od druhé poloviny loňského roku muž. Ondřej Čejka.

Jeho kariéra tak trochu symptomaticky připomíná svět IT, v němž jedinou jistotou je neustálá změna a pohyb vpřed. Ještě nedávno pracoval po kavárnách. Před čtyřmi roky rozhýbával olomoucký cowork Vault 42. Na podzim roku 2018 v něm uspořádal workshop Czechitas, slovo dalo slovo a v březnu 2019 nastoupil na pozici koordinátora nově vznikající olomoucké pobočky. „Od konce léta 2019 jsem začal řídit všechny pobočky, na přelomu roku jsem dostal navíc na starost péči o partnerské společnosti a v průběhu prvních turbulentních měsíců loňského roku v souvislosti s covid-19 začala také příprava předání vedení celé organizace, ke kterému došlo od září 2020,“ vypočítává Ondřej Čejka.

Pohříchu, právě v období pandemie.

Ano, ale nebýt jí, možná by vše bylo jinak. Přišel březen, lockdown a karanténa a najednou bylo potřeba převést veškeré naše produkční procesy a aktivity do nového módu. Navíc ve chvíli, kdy Dita Přikrylová odjela na dovolenou. Zvládli jsme to, během čtrnácti dnů jsme se skvělým produkčním týmem, zapálenými lektory a kouči dokázali přejít do online prostředí, nabídnout kvalitu vzdělávání srovnatelnou s prezenční výukou i na dálku. Před létem dostala Dita nabídku posílit Diversity tým v Avastu a rozhodla se ji přijmout. Od září zůstala na poloviční úvazek také v Czechitas, kde z pozice ředitelky přešla na pozici šéfky správní rady a do role neexekutivní ředitelky. Tím se uvolnila pozice každodenního provozního řízení Czechitas, o které jsme vedli diskuzi od začátku roku 2020. K předání rolí došlo od září loňského roku, kdy jsem se stal provozním ředitelem. Jsem tu sice „jen“ dva a půl roku, ale mám pocit, jako bych tu byl věčnost.

Koncept Czechitas stojí na networkingu, komunitách, setkávání, propojování. Neříkejte mi, že se takové věci neprojevily do fungování organizace. Že ve vašem prostředí postačí jen přepnout z offline do online…

Samozřejmě, na takový moment není připravený nikdo. V Brně jsme se přestěhovali do velkých prostor na Ponávce, ty byly každý den plné lidí a najednou zely prázdnotou. V Praze jsme naši pobočku, byť o pětinových rozměrech, otevřeli v únoru loňského roku, jen měsíc před příchodem pandemie. Přesto si troufnu říct, že jsme neztratili kredit ani úroveň vzdělávání. Dbali jsme na to, abychom při přenesení do virtuálního prostředí zachovali komfort výuky. Nepřešli jsme do formy pasivních webinářů, ale dbali na to, aby lidé měli hands-on zapojení, aby měli k dispozici kouče a lektory připravené každému poradit. Hodně lidí se nás ptalo, proč nemáme neomezenou kapacitu, když jsme online, ale právě tohle pro nás bylo klíčové; nenahradit kvalitu kvantitou, neztratit osobní kontakt s každým člověkem. Osobní spolupráce pro nás zůstává základní.

Drtivá většina vašich kurzů se týká IT technologií. S kým se bavíte o jejich podobě?

Jako nezisková organizace propojujeme svět IT firem, korporací i start-upů a institucionální subjekty v podobě univerzity nebo státu. Hledáme průniky v tom, co obě strany momentálně potřebují. Na jedné straně firmy neustále hledají lidi, kteří mohou dělat v IT – a my se snažíme vysvětlovat, že to není jen o náročných kódech, ale že je to široký obor, v němž může najít uplatnění i ten, který se tím od malička nezabýval. Na druhé straně se snažíme vzdělávat lidi i v základních digitálních dovednostech. Řešíme jejich bezpečnost na internetu i běžné uživatelské znalosti. Vysvětlujeme jim, že IT je všude kolem nás, obklopuje nás na každém kroku. Snažíme se edukovat, aby co nejvíce lidí znalo možnosti i potenciální hrozby technologií. Bavíme se s firmami o tom, jaké pozice a technologie budou potřebovat, jaké mají do budoucna plány. Ale to stejné řešíme i s univerzitami, krajem, státem či Evropskou unií. Využíváme expertů a lektorů přímo z praxe, kteří nám pomáhají zůstávat relevantní. Díky tomu aktivně měníme společenské paradigma a předsudky.

Jak tomu rozumět?

Hodně z nás sní o digitální zemi. V níž nebude nutné jít na každý úřad osobně, pokaždé vyplnit patnáct papírů a stát ve frontě, než se setkáme s úředníkem. Ale ona „digitalizace“ nevznikne lusknutím prstu. Hodně velkou brzdou v celém procesu jsou sami lidé a jejich vzdělání. Ti, kteří nerozumějí technologiím, jim mnohdy také nevěří. V tomhle ohledu je pro nás inspirací estonská cesta. Tam se nejprve masově pracovalo na šíření digitálních dovedností napříč generacemi, městy i vesnicemi – a najednou sami lidé začali chtít digitální služby a mnozí z nich se na nich byli ochotní aktivně podílet. Bez funkčního ekosystému tyhle věci nefungují. Naštěstí mnoho firem dnes už kouká za roh. Nechtějí jen prodávat produkty, ale podílet se na celkové změně společnosti – efektivnější společnosti, která bude technologie rozumně využívat.

Bavíte se o CTP nebo Veluxu? Dvou společnostech, které podporují vaše aktivity, přestože nejsou primárně IT giganti? Tedy ti, kteří chtějí využít vašeho „recruiterského potenciálu“.

My samozřejmě spolupracujeme s řadou IT firem – Avast, Microsoft, Accenture –, které z principu potřebují vzdělanou společnost nebo kvalitní lidi pro další růst svých aktivit. Ale v případě obou zmíněných firem je to ukázka myšlení velkých společností dnešní doby. Vědí, že je potřeba mít úspěšný a fungující region, v němž působí. Protože poroste-li komunita digitálně gramotných lidí, bude vyšší hodnota také jejich investic a aktivit. Zároveň my všichni budeme potřebovat prostředí, v němž jsou lidé připraveni na změnu.

Troufnete si, jako insider, odhadnout, kde bude svět IT za nějakých pět let?

To vůbec ne. Jedinou jistotou je změna. Neustálá a dnes i rychlá změna. Před dvaceti lety jsme neměli dostupný internet, před deseti lety telefony s internetem, dnes jimi platíme, objednáváme, fotíme, navigujeme auta. Proto naší výzvou není ani tak naučit někoho definitivní znalost, ale vytvořit podmínky k tomu, abychom se učili, jak technologie využít pro náš vlastní život.

Ondřej Čejka