Graffiti a kanceláře jdou dohromady, ukazuje umělec

Když w jednym miejscu padnou slova kanceláře a graffiti, zní to skoro jako chyba. To k sobě přece nemůže patřit. Ale ona ne, právě naopak. V brněnské Vlněně to svojí tvorbou dokazuje Michal Škapa, umělec pohybující se na pomezí graffiti a street artu, který obrušuje mentální hrany slova "kancelář". To on stoi spolu architektów ze Studia acht do velké míry za tím, jak vypadá cowork Clubco, který se bude za pár týdnů otvírat. Pojďte nahlédnout.

Jak to jest, że deweloperzy projektują kancelarie, jako takie?

CTP, główny obszar, uspořádali před pár lety spolu s ilustrátorským studiem Drawetc. soutěž na vizuál dvou svých hal. W związku z tym, że jest to bardzo ważne dla wszystkich, którzy chcą się z nami skontaktować. Spojrzenie jest skierowane na różne firmy, a nie na dalszą drogę. Spolupracovali jsem nejdřív na menších věcech, nějaké svoje obrazy jsem půjčil třeba do pražského Quadria.

Přímo ve Vlněně jste dělal mural (velkoplošnou malbu) na budovu bývalé výtopny, vizuál dočasných kanceláří managementu CTP a velkou část designu vnitřních prostor Clubca. Jak się na to zapatrujecie, czy jest to dobry wybór?

Hodně jsem toho řešil s architektem celého areálu panem Hlaváčkem ze Studia acht, který tomu jde naproti a má skvělé nápady. Pozice, kde budou moje malby umístěné, jsme často vymýšleli spolu. Konzultujeme, jak bardzo by se dala využít, a já pro ně většinou zpracuju víc návrhů.

Co w takim razie robią sami stavaři? Nie ma wątpliwości, że to, co się dzieje, jest bardzo trudne...

V případě CTP je hrozně důležité, že majitel Remon Vos je velký fanoušek umění. Spoustu věcí jsem řešil přímo s ním. Vlastně bych mu chtěl poděkovat za příležitost. On je neuvěřitelně energický, když ho něco chytne, jde si za tím. W porównaniu z poprzednią wersją, ta jest bardziej wydajna i ma stosunkowo wysoką wydajność. A výborná je i spolupráce s panem architektem Hlaváčkem. Měli jsme spoustu společných schůzek i u něj ve studiu a on mi od začátku ukazoval, jakým způsobem do staveb projektuje zapojení nějaké formy živého umění. Líbí se mi na něm, že je to typ architekta ze staré školy, všechno kreslí rukou a barevnými pastelkami, v čemž se se tak trochu protínají naše profese a zájmy (směje se).

Při tvorbě kanceláří se běžně hledí na to, aby tak nějak vyhovaly všem. Jak z tego powodu pohledu vnímáte Vlněnu i Clubco?

W tym czasie muszą być spełnione najwyższe standardy, ale CTP nie jest w stanie tego zrobić. Obecność to zlepsza się w cel Česku. I my už, i když o pár let později než na Západě, zjišťujeme, že lidé chtějí zábavnější interiéry.

Zpátky k otázce, co říkali stavaři, když jste jim začal sprejovat po zdech?

Nejdřív na mě samozřejmě koukali, kdo jim to tam leze (směje se). Teď už se ale známe, za tu dobu jsme si k sobě našli cestu. Řada z lidí, kteří se kolem staveb pohybují, už po počáteční fázi skepse přišla, a dokonce uznale pokývala hlavou. Jsem za to samozřejmě rád. Já jsem začínal někdy kolem roku 1995, dělal jsem spíš graffiti než street art, tedy ne intervence do veřejného prostoru, i když dnes se obojí hází do jednoho pytle. Z kořenů v graffiti čerpám dodnes, a i když se zhruba od roku 2010 soustředěně věnuju volné tvorbě a pronikání do galerijních struktur, nejdůležitější část mojí činnosti pořád spočívá v tom, že maluju obrazy a vytvářím různé objekty.

Jedną z nich są te i dziesięć neonowych odkazów na název Clubco přímo v chystaném coworku. Jak w ogóle można sobie poradzić z neonowymi trubicami?

Na začátku jsem jenom chtěl ozvláštnit jeden svůj obraz. To było w roku 2015 i na tom obrazu byly soustředné kružnice, tak jsem tam přidal jednu neonovou trubici, která zvýrazňovala jeden z kruhů. Postupem času jsem začal neony používat čím dál víc, vytvářel jsem z nich obrazy, sochy i objekty. První větší kousek jsem měl v roce 2017 na Signal Festival. Byla to socha s názvem Zjevení umístěná v Atriu na Žižkově a šlo o siluetu, za kterou bylo krevní řečiště a kostra. Byly to vlastně tři vrstvy za sebou naprogramované tak, aby různě problikávaly. Začalo mě to bavit. Neonowe trubice mają specyficzny wygląd, a navíc je to staré řemeslo - trubice se dodnes tvarují ručně, vyrábí je sklář přímo nad plamenem, což je ale jediná věc, která jde mimo mě. Celowe ustawienia i instalacje pozwalają na uzyskanie wysokiej jakości obrazu.

Z jakiego powodu instalacja jest wykonywana?

Jedną z nich jest możliwość korzystania ze skośnych rur, do których można wrzucać różne przedmioty, tak aby nie były one narażone na uszkodzenia. Istnieją dwa różne typy plynu - konserwowany i elastyczny. Niewielkie rozmiary tomu, w którym znajduje się trubka, są bardzo praktyczne. Základní škála barev čítá asi 30 druhů a k tomu se dá vyhrát s tloušťkou trubiček - ta se pohybuje od 8 milimetrów do 20, takže můžu vytvářet různé sestavy a vrstvy. Trubiczki są tak prostorękie jak telewizory i są naprogramowane. Warto zwrócić uwagę na to, że w ostatnich latach na rynku pojawiło się wiele nowoczesnych technologii. Pomalu mizí, přitom třeba v Polsku si svoji pozici drží. V Česku ho dnes potkáte už jen v trendy kavárnách, což je podle mě škoda. Je ale taky pravda, že tohle řemeslo už se nikde neučí, jen se se předává.

Jak wygląda instalacja w Clubcu?

Był to wariant na začátku několik. Nakoniec, jak się okazuje, jest to bardzo trudna gra, która odradza się na lince, w klubie i na niti. Souvisí to s názvem a odkazuje to i na historii Vlněny. Křivka bílé svítící linie plyne prostorem a vypráví příběh. Dzięki temu, że jest to bardzo prosta instalacja, model sloupu i stropu jest bardzo wytrzymały przy współczynniku 1:1. Výsledný tvar se skládá z více než třiceti trubic, pod stropem se zamotává do příslovečného klubka, aby odsud opět pokračovala jako vlnící se linie směrem k oknu a skrze něj dál ven. Tady navazuje na další klubíčko v písmenu O a potažmo na ceduli se svítícím neonovým nápisem Clubco. Tak więc nie ma już miejsca w domu. Postupně jsem to celé vytvaroval nejdřív z měděných trubek i po kouskách odvážel na výrobu k "neonářům". Zajmuje byla i samotna instalacje, dělali jsme ji z vysokozdvižné plošiny. W każdym razie musi to być coś na centymetr, aby do tego doszło. A jeśli ktoś ma do pokonania 15 metrów, tak to kupodivu skoro na centymetr vyšlo.

 
 
Co je w Clubcu ještě "made by Škapa"?

Michal Škapa