V CTParku Brno vznikají elektronové mikroskopy světové extratřídy

Neuvěřitelnou proměnu a vývoj zažil za léta práce pro výrobce elektronových mikroskopů Thermo Fisher Scientific tuzemský šéf firmy Petr Střelec. Před lety začínali s vývojem a výrobou přístrojů v 15 lidech v nevyhovujících prostorách jundrovské výrobny nábytku. Dnes mají 59 tisíc metrů čtverečních high-tech areálu na Černovických terasách a chystají další růst. Jejich elektronové mikroskopy pomáhají v celé řadě vědeckých oborů, ale také průmyslovým nebo technologickým firmám. Moderní materiály, vakcíny, mikročipy, baterie, archeologické nálezy – ve všech případech se používají tyto přístroje z Brna.

 „Černovické terasy jsou naším čtvrtým domovem. Právě teď připravujeme rozšíření o další vývojové centrum, do kterého už nyní hledáme nové zaměstnance,“ říká Střelec, který v rozhovoru přibližuje, co všechno taková výroba mikroskopů obnáší a kde se pak přístroje uplatňují. Přirozeně nemůže odhalit všechno. Součástí zdejšího technologického centra je i velké oddělení výzkumu a vývoje, které pracuje na nových produktech a často spolupracuje s vědci, jejichž výzkumy ještě nebyly zveřejněny.

Co se skrývá za zdmi areálu na Černovických terasách?

Největší prostor zabírá výroba elektronových mikroskopů a spektrometrů. Dále je to masivní koncentrace know-how, jelikož tady máme jedno z největších vývojových oddělení v rámci celého Thermo Fisheru. Jsem na to patřičně hrdý. Od samého začátku platí, že velká většina věcí, které v Brně vyrábíme, zde byla i vyvinuta. Tím jsme v rámci českého průmyslu poměrně unikátní. Zabýváme se tady vývojem veškerých technologií, které naše elektronové mikroskopy a spektrometry využívají – řešíme mechaniku, vlastnosti materiálů, jemnou mechatroniku, mechaniku magnetických obvodů, optiku, vývoj softwaru a tak dále.

Díky vašim výrobkům se vědci dostávají na hranici poznání. S jakými požadavky za vámi vlastně přicházejí? Mívají konkrétní zadání?

Každý náš mikroskop se konfiguruje podle specifických přání zákazníka. Můžete si to představit na příkladu auta. I tam máte nějaký základ, na který si přidáváte „příplatkovou“ výbavu. V našem případě to mohou být nejrůznější detektory, kamery atd. Obecná nastavení máme předpřipravená, ale děje se i to, že zákazník přijde a řekne, že chce něco úplně nového, co běžně nenabízíme. Nad tím se pak zamýšlíme a zvažujeme, zda jsme schopni něco takového vytvořit a za jakou cenu. Tento speciální vývoj může i trvat roky.

Takové výzvy vám musí pomáhat i ve vývoji nových modelů, je to tak?

V principu ano, nápady zákazníků jsou jedním z indikátorů dalšího vývoje. Tento proces je ale složitější, existují různé poradní orgány nebo výzkumné aktivity, na kterých se zákazníky spolupracujeme. Prezentujeme jim, na čem pracujeme, a naznačujeme jim, k čemu novému by to mohli použít. Vyvíjíme ve vzájemné spolupráci. Naposledy jsme například společně s vědci brněnského centra CEITEC vyvinuli speciální atomový zdroj pro elektronové mikroskopy, za což tento tým získal první místo v soutěži Ceny Technologické agentury ČR.

Kolik takový mikroskop vlastně stojí?

To se nedá jednoduše říct, variabilita modelů je obrovská. Nevyrábíme navíc pouze elektronové mikroskopy, ale také spektrometry, které jsou obecně levnější. Dalo by se říct, že cena našich přístrojů se pohybuje v rozsahu od několika desítek tisíc dolarů až po miliony dolarů. Rozdíl v našich produktech je přitom patrný na první pohled. Thermo Fisher vyrábí vše od stolních elektronových mikroskopů až po špičkové transmisní elektronové mikroskopy, které mívají na výšku i několik metrů a často vyžadují stavební úpravy laboratoří, aby se do nich vůbec vešly. Důležitou položkou ve výsledné ceně je i příslušenství – některé detektory stojí miliony korun.

Přidávají si příslušenství spíš komerční firmy, nebo vědci?

Především vědci. V průmyslu se uplatňuje standardizace. Tam nemáte čas si s věcmi hrát, potřebujete vyrábět, mít konstantní produkci a kvalitu. Nabízíme však standardizovaná řešení i pro vědce, například pro mineralogy, kteří hledají částečky v rozemleté hornině. Funguje to tak, že se vezme materiál z různých míst a z mikroskopu vyjede, kolik, jakých a jak velkých částic je ve vzorku. Podle toho se například naviguje, kudy má jet rypadlo. Dalším příkladem je přístroj na indikaci opotřebování motoru v letadlech. Použitý olej se protáhne filtrem a přístroj podle částeček určí, co se opotřebilo a kdy je načase dát stroj na údržbu.

Je pro vás z nějakého důvodu výhoda, že máte vývoj v Brně, kde sídlí spousta vědeckých pracovišť?

Zcela určitě. V Brně sídlí nejenom výrobci elektronových mikroskopů, ale také se zde za pomoci těchto přístrojů dělá špičková věda. Zmínit můžu například CEITEC, ústavy Akademie věd, VUT, Masarykovu univerzitu a spoustu dalších. S řadou těchto institucí spolupracujeme v oblasti vývoje a snažíme se také popularizovat vědu a zviditelňovat celý region a jeho inovační potenciál. Pravidelně pořádáme například Dny elektronové mikroskopie, s představiteli města a kraje jsme připravovali expozici na EXPU v Dubaji, v září nás v Brně čeká velká vědecká konference. Aktivit je opravdu hodně.

Kolik a jaké zaměstnance vlastně v Brně na Černovických terasách máte?

Jedná se přibližně o 1 500 lidí, nicméně toto číslo neustále roste. Početně největším oddělením je výroba, ve které pracují především lidé se středoškolským nebo vysokoškolským elektro vzděláním. Dalšími odděleními jsou výzkum a vývoj a výrobní inženýring, kde je paleta specializací a oborů opravdu široká. Zaměstnáváme hodně fyziků, konstruktérů, mechaniků, elektroniků, mechatroniků, matematiků a softwarových vývojářů. Najdete u nás ale také biology nebo chemiky. S ohledem na současnou dobu, kterou charakterizuje nedostatek materiálů a komplikovaný dodavatelský řetězec, se nám velmi dynamicky rozvíjí logistika. V tomto oddělení pracují kolegové, kteří sice nemusí mít technické nebo přírodovědné vzdělání, ale na druhou stranu se musí domluvit anglicky a musí být schopni rychle reagovat na změny a podle nich operativně plánovat výrobu. Zároveň řeší import a export, komunikují s dodavateli nebo objednávají materiál. Zmíněné části firmy doplňují „servisní“ oddělení, jako jsou finance, HR nebo IT.

To je spousta profesí a do budoucna jich bude potřeba ještě víc. Jak zvládáte takovou poptávku uspokojit?

Máte pravdu, lidí je málo, i my to pociťujeme. Chceme být v náboru aktivní, snažíme se, aby naše značka byla vidět. Dlouhodobě spolupracujeme s univerzitami a středními školami. Přednášíme na školách, děláme exkurze a studentům nabízíme zkrácené úvazky v rámci našeho internship programu. Nebereme je jako levnou pracovní sílu, ale dáváme jim příležitost se zapojit do reálných projektů, které je posunou profesně i lidsky. Přitom pro nás zůstává zásadní především dokončení jejich studia. Práce u nás nikdy nestojí nad studiem, nechceme studenty lákat do firmy dřív, čímž se podle mě odlišujeme od jiných firem. Studenti si tohoto přístupu cení a naprostá většina z nich s námi zůstává i po škole. Máme s tímto opravdu dobrou zkušenost. Když si lidi sami vychováte, jsou akční a chtějí do věcí více šlapat. Vám samotným se pak v takovém prostředí pracuje zkrátka skvěle.