Šéf Zebra Technologies: Inovativní projekty začínají otázkou "A proč je to takhle?"

#comunitate #vlnena #brno #ctp #brnoregion

Kolegové rozmístění v několika budovách, navíc na kraji města. V takovém prostředí donedávna fungovali zaměstnanci Zebra Technologies, jejichž vedení si ještě před vypuknutím covidové pandemie řeklo, že je třeba to změnit. Světový lídr v oblasti výroby mobilních počítačů, čteček čárových kódů, tiskáren a nových technologií na poli IoT si podrobně zmapoval preference a potřeby svých zaměstnanců a svoje brněnské kanceláře, které tvoří největší evropskou pobočku firmy, přesunul do nových prostor ve Vlně. Po úplném zabydlení se tady bude potkávat 700 lidí 40 různých národností. Jak se tady firmě, jejíž produkty najdete ve skoro každém supermarketu nebo skladu, žije a o co všechno se vlastně stará?

Rozhodnutí o stěhování z Technologického parku bylo těžké. "Věděli jsme, že to bude znamenat spoustu práce a času. Navíc lidé si za 15 let na předchozí prostory zvykli. Spousta jich dojížděla ze severu a měli tím pádem ideální cestu do práce. Jenže současně jsme kvůli poloze nebyli schopni najmout lidi odjinud, protože ti by museli dojíždět do práce vlakem neboboșem na některé z nádraží a pak použít ještě MHD a projet přes celé Brno," říká Ivo Knoflíček, muž, který v Zebře pracuje na pozici finančního ředitele pro Evropu, Afriku a Střední východ.

 

Problematiku dojíždění do práce vnímají různé národy jinak. U vás to bylo zásadní?

Stížnosti byly minimálně částečně opodstatněné. Jedna z kolegyň, která bydlela u Blanska, měla například spočítáno, že vzdálenostně jí cesta na okraj Brna "udělala" 80 procent kilometrů a po centru pouze 20. Ale s ohledem na čas strávený na cestě jí 20 procent času zabral dojezd na okraj Brna a 80 procent pohyb po centru. Při řešení nových kanceláří jsme podobných případů měli víc. Udělali jsme si v rámci firmy analýzu, abychom věděli, kdo na stěhování doplatí a komu bychom ho měli nějak kompenzovat. Už tehdy, ještě před covidem, jsme byli ochotni zavést systém částečného home office, což v té době rozhodně nebyl standard. Covid nám tak dost pomohl. Věděli jsme také, že v nových prostorách chceme mít flexibilnější rozložení pracovních míst, ne jen standardní fixní stoly. A nakonec nám pandemie pomohla i se samotným přesunem. Běžně bychom platili tři až šest měsíců nájem ve starých i nových prostorech současně, aby bylo stěhování co možná nejhladší. V pandemii jsme ale využili toho, že většina zaměstnanců musela pracovat z domu kvůli rozhodnutí vlády, a proto jsme si nechali pouze 50 míst ve starých kancelářích. S nimi jsme jsme vydrželi až do konce dubna, kdy jsme se stěhovali do Vlněny.

"Kvůli poloze předchozích kanceláří jsme nebyli schopni najmout lidi z řady lokalit, protože ti by museli dojíždět do práce vlakem nebo autobusem na některé z nádraží a pak použít ještě MHD a projet přes celé Brno."
 

 

Jaká je vlastně pozice brněnské pobočky? Protože po světě má Zebra skoro devět tisíc zaměstnanců ve 120 zemích, takže když je jich v Brně 700, musí to mít velkou váhu.

Jsme teď největší v Evropě, víc zaměstnanců je jen v centrále v Chicagu. Když to hodně zjednoduším, Brno je takový "back office" pro celý region. Sídlí tady zákaznická a technická podpora, finanční oddělení zahrnující 130 lidí, které má na starost účetnictví, controlling, audit i nákup, tým zpracování objednávek od zákazníků nebo tým, který se stará o opravárenské procesy a jejich kvalitu. Jenom s tím bychom se ale na 700 lidí nedopracovali. Postupně jsme začali pomáhat i ostatním regionům - Severní Americe, Asii a částečně teď podporujeme i Latinskou Ameriku. Vsadili jsme na to, že v Brně jsou šikovní lidé, kteří se nebojí navrhovat nová řešení a přebírat zodpovědnost. Své zaměstnance si vychováváme a postupně jim umožňujeme ve firmě růst.

 

Proč zrovna Brno a Česko?

V Brně jsme začali v roce 2004 pod názvem Symbol Technologies, od roku 2007 jsme fungovali pod značkou Motorola Solutions a Zebra nás koupila v roce 2014. A proč si vybrali právě Brno? Při posuzování "business case" nakonec v užším výběru skončilo Irsko a Česká republika. Brno uspělo zejména díky velkému množství vysoce kvalifikovaných potenciálních zaměstnanců a vyspělému systému školství. My potřebujeme "mladou" firemní kulturu - jsme technologická firma, neustále něco nového vyvíjíme. Naši zaměstnanci musí počítat s neustálou změnou, což vyžaduje velkou míru adaptabilitate a ochoty učit se novým věcem. Vidíme to i ve zpětné vazbě od zaměstnanců - někteří si to chválí, baví je to, jiní si naopak stěžují, že to je příliš náročné. Hodně si to sledujeme, protože všechno, co tady v Brně děláme, je postaveno na našich lidech a jejich schopnostech.

 

Když mluvíme o výrobcích, kde se s těmi vašimi potkám?

Jako firma jsme začínali s čtečkami čárových kódů a jejich tiskem, které pak nahradily jejich sofistikovanější verze a mobilní počítače pro byznys. V dnešní době se zákazníky řešíme komplexní projekty v oblastech maloobchodu, logistiky, skladování, výroby nebo zdravotnictví se zaměřením na zvýšení efektivity a produktivity procesů a personálu. Současně s tím, jak roste online obchod, si firmy uvědomily, že přes naše zařízení sbírají ohromné množství dat. My jsme schopni jim pomoci je zpřehlednit a získat z nich užitečné informace, které se dají použít pro další řízení a rozvoj firem.

"Vsadili jsme na to, že v Brně jsou šikovní lidé, kteří se nebojí navrhovat nová řešení a přebírat zodpovědnost."
 

 

Ce se întâmplă?

V Zebře se nesoustředíme pouze na nárůst výpočetního výkonu našich výrobků. Velký čas trávíme také na samotné ergonomii práce s nimi. Tak například novou generaci počítačů do skladu už člověk nemusí držet v ruce, je možné je upevnit na předloktí a skenovací zařízení navléct na prsty. Takové řešení umožňuje mít obě ruce volné na manipulaci se zbožím. Jiným přístrojům lze zadávat hlasové pokyny místo použití klávesnice. Nebo nabízíme i možnost využití rozšířené reality s pomocí speciálních brýlí, které dokážou zobrazit uživateli dodatečné informace bez nutnosti kontroly na displeji. Jsou za tím samozřejmě složité technologie, která vyžadují velký výpočetní výkon, ale výsledkem je menší chybovost a vyšší výkon pracovníků. Takže nakonec třeba stav zásob v papírech opravdu odpovídá realitě na skladu. Jiným příkladem mohou být kamerové systémy v obchodech, díky kterým je možné anonymizovaně sledovat, jak se uvnitř pohybují zákazníci, a uzpůsobit tomu rozložení výrobků. Naši zákazníci opravdu chtějí mít ve své firmě přehled, chtějí eliminovat chyby člověka a maximálně uspokojit svoje zákazníky při každé transakci.

 

V Brně máte 700 zaměstnanců 40 národností. Jak to funguje dohromady? A kde lidi berete?

Taky se někdy sám sebe ptám (směje se). Už jsme měli zaměstnance z Japonska, Brazílie nebo Koreje, a když se s nimi osobně potkám, tak jim otázku, kde se u nás vzali, kladu taky. Hodně jich přichází díky studiu nebo kamarádům - Brno je mezi studenty opravdu velmi populární. A pak je tu určitá skupina lidí, kteří vidí Evropu jako jeden stát a není pro ně problém být tři čtyři roky v Brně a pak jít do Barcelony nebo do Londýna. Samozřejmě jsou většinou spíš mladší a bez závazků. My se tomu nebráníme, s každým novým člověkem přichází něco nového, obohacuje nás to. Já už jsem ve firmě 17 let. Kdyby to měli stejně všichni mí kolegové, asi by nám to klapalo, ale ztratili bychom schopnost dívat se, co se dá dělat jinak. K nám ale přijde třeba student na stáž, nejdřív je zakřiknutý, protože vidí velkou mezinárodní firmu, ale na druhou stranu se občas neuhlídá a řekne něco jako "a proč je tohle takhle?" a dává sám od sebe super podněty. Tohle chceme slyšet, takhle vznikají inovativní projekty.

 

A co soužití tolika kultur?

Problémy se vždycky najdou, hlavně ale mimo firmu, až mě to někdy překvapuje. Měli jsme například kolegu z Pákistánu, který sháněl v Brně byt, ale nemohl ho sehnat, protože majitelé měli předsudky o chování lidí z tohoto regionu. Až s pomocí nás, kolegů, se to podařilo, ale strašně mě mě mrzí, že se tohle děje. Vidím, že s časem se situace i v Brně zlepšuje, ale jde to pomalu. Když za námi v roce 2005 přijel šéf z Ameriky, Brno pro něj bylo "divokým východem", bál se vyjít z hotelu, natož si dát jídlo v restauraci. Museli jsem ho hodně přemlouvat. Dnes se zahraniční návštěvy na město těší a často ho znají lépe než my místní. Už nemají problém domluvit se. Přesto si myslím, že v této oblasti máme ještě co dohánět. V roce 2004 jsem měl měl možnost strávit 14 dní v Anglii. Do té doby byla moje komunikace s cizinci omezená hlavně na pobočky německých firem - kulturně nám velmi blízké. Anglie mě ale absolutně překvapila. Od prvního dne jsem žil v mixu lidí ze všech bývalých kolonií a celého světa. Najednou jsme přes práci jeden druhého začali poznávat víc. Všichni jsme si navzájem sdělovali, odkud jsme, jak jsme se do Anglie dostali, co rodina a tak dále. Takhle neformálně člověk zjišťuje, jak je společnost pestrá, a nezištně se stává její součástí. To ještě v Brně moc nezažijete.

 

 

Ivo Knoflíček
Ivo Knoflíček

 

Galerie

Înscrieți-vă la newsletter-ul nostru

    Rămâneți la curent cu cele mai recente evoluții ale CTP, cu informații despre industrie și cu oferte exclusive, înscriindu-vă la newsletter-ul nostru. Alăturați-vă comunității noastre și faceți parte din viitorul sectorului imobiliar industrial.

    Găsitor de proprietăți

    Proprietăți recomandate Vezi toate proprietățile

    Săgeată CTP NV €16.42 Icoana CTP GĂSIȚI PROPRIETATEASăgeată cerc CTP AR a ieșit

    Contact comercial

    Ivan Pastier

    Adresa parcului

    Bratislava

    Opletalova 87, 841 07 Bratislava - Devínska Nová Ves Slovacia

    Obțineți oferta

      Cerințe